O knize: 2020 / - Je čas, abych šel domů, - zašeptám provinile - Domů? - Arthur posměšně ohýbá rty. - Do toho domu, ze kterého tě ten parchant vyhodil bosého a napůl oblečeného, ​​okamžitě mě přepadne stud a ze vzpomínek na skandál s Glebem se mi derou slzy. Přesto se musím vrátit a zkusit si znovu promluvit o rozvodu. Zuří, ale jestli zjistí, kde jsem a s kým, bude se ještě víc zlobit, když se Artur nakloní níže a napadne můj osobní prostor. Nemůžu dlouho vydržet tento zkoumavý pohled a sklopím oči k jeho rtům. Tak lákavé... Nadávám si za hloupé myšlenky a okamžitě se k nim vracím „Varyo,“ volá tak něžně, jako by se mazlil hlasem. - Nedám mu tě. Rozumíš mi, ještě najdu sílu se na něj znovu podívat a ztuhnout. Vypadá, jako bych byl jeho poklad.